Lavečka

 

Miroslav Sovadina

 

Na kraji u lesa

Kde slunce svítí

Je malá lavečka

Sedí tam děvečka

Vije věnec z kvítí

 

Ruce má vlhké od  rosy

Která tu od rána zbyla

Nohy má bosy

Když květy trhala

Žalostně plakala

Sama tu byla

 

Srdce jí bušilo

Slzičky třpytily

Milého nebylo

Hlava se točila

Když na něj myslela

Tváře jí hořely

 

Tvářičky hořely

Sluníčko hřálo

Jen v duši vzpomínky

Které ji bolely

Na lásky málo

A vlasů pramínky

Ve slunci zářily.

 

Milého nebylo

Bůh si ho vzal

A nad vší nadějí

Co děvče pozbylo

Hodně se trápilo

Na srdci žal

Květy se sklánějí

 

Netrap se děvenko

Tak teskně oděna

I Tvoje samota

I Tvoje bolesti

Změní se ve štěstí

Za hoře života

Čeká tě odměna